Pokračování kapitoly1.

20. května 2007 v 14:53 | Katka |  Strašidelné příběhy
Myslím si,že hlavně proto má Luka Claye rád.Začali se štípat a lechtat navzájem.Pak Luke žďuchnul do Claye tak,že spadl na mě.Běžte s tím do háje!!!!Okřikla jsem je.Strčila jsem do Claye,že odletěl zpátky.Vím,že jsem to neměla dělat.Ale v autě začalo být horko,už jsem jeli několik hodin a co jsem asi tak měla dělat????Lizzy!Kluci!Ukázněte se tam vzadu!!!!Křikl táta rozzlobeně.Tati,nikdo už dneska neříká,ukáznit se,upozornila jsem ho klidným a tichým hlasem.Z nějakého důvodu ho to dokonale vytočilo.Začal řvát,až celý zrudl.Věděla jsem,že neřve kvůli mně.Zuřil,protože nemůže najít tu cestu do zoologické zahrady.Všichni se zhluboka nadechněte a zavřete pusu.Navrhla máma.Au!!!!Přestaň mě štípat.Zaječel Claye.Prudce do Luka strčil.Ty přestaň štípat mě.Zaječel můj bratr a šťouchl do něj taky.Kluci jsou někdy jako divá zvěř.Hel-tam vpředu je nějaká značka!!!!Upozornila nás máma,protože se před námi v dálce vynořila velká zelená tabule.Luke a Claye se přestali prát.Táta se naklonil dopředu a snažil se s předstihem rozluštit,co je na tabuli napsáno.Je tam napsáno,kde jsme????Zeptal se Claye.Nápis se dal přečíst teprve ve chvíli,kdy jsme kolem značky projížděli.Stálo tam:PLOCHA K PRONAJMUTÍ.Všichni jsem zklamaně zabručeli.Šílený štípač se vrací!Vykřikl Luke a pořádně Claye štípl do ruky.Luke nikdy neví,kdy má přestat.Tahle silnice nikam nevede,usoudil táta a mračil se jako čert.Budu se muset otočit a vrátit se na dálnici.Pokud ji najdeme.Asi ses měl zeptat někoho na cestu.Mínila máma.Někoho zeptat????Někoho zeptat????Rozběsnil se táta.Tys snad viděla někoho,koho bych se mohl zeptat????Obličej měl zase rudý,jako malinu.Řídil jednou rukou,takže mohl tou druhou zuřivě mávat kolem sebe.Myslela jsem,až třeba uvidíš benzínku.Pípla máma.Benzínku????Zařval táta.Vždyť zady nevidím ani jediný strom!Táta měl pravdu.Dívala jsem se celou dobu z okénka a viděla jsem po obou stranách silnice jen bílý písek.Slunce na něj tak pražilo,že se třpytil jako sníh.Chtěl jsem jet na sever,zavrčel táta.poušť je na jihu.Určitě jsem sjel na jih.Raději by ses měl otočit.Naléhala máma.Zabloudili jsem????Zeptal se Claye.Jeho hlas zněl trochu ustrašeně.Clay není nejstatečnější dítě na světě.Vlastně není těžké Claye postrašit.Jednou večer jsem se za ním plížila zahradou a šeptem jsem opakovala jeho jméno-málem vyletěl z kůže!!!!Tati zabloudili jsem????Opakoval Luke,Jo zabloudili jsme.Odpověděl tiše táta.Se vším všudy.Clay slabě vykřikl a zhroutil se na sedadle.Vypadal jako propíchnutý balonek,z kterého uniká vzduch.Neříkej mu takové věci!!!!Vytkla mu máma ostře.A co mu mám říct????Odsekl táta.Vůbec nejsme u zoologické zahrady.Nejsme ani blízko nějaké civilizace.Jsme v poušti a jedem do nikam!!!!Tak se vrátíme.Určitě narazíme na někoho,koho se bude moct zeptat,hlesla máma.A přestaň z toho dělat takovou vědu.Všichni zahyneme hladem v poušti.Usoudil Luke a zlověstně se šklebil.A supi nám vyklovou oči a ohlodají naše těla.Můj bratříček má úžasný smysl pro humor,ne????Nedovedete si představit,jaké to je žít s úplným zvrhlíkem!Luku,přestaň Claye strašit.Napomenula ho máma.Otočila se a vrhla na Luka výhružný pohled.Já se nebojím.Ubezpečil ji Claye.Ale zdál se vyděšený.Kulatý obličej měl bledý.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama